ZOO Praha
12.3. jsme konečně podnikli rodinný výlet do ZOO v Praze Troji. Jeli jsme vlakem do Hostivaře kde jsme přesedli na lokálku směr Holešovice a pak ještě busem. Cesta super, protože jsme se s nikým nemačkali v metru.
Při příchodu hlásila tabule 7700 návštěvníků. Bylo hezky, tak se nebylo čemu divit. Místama to bylo fakt natřískaný, ale kupodivu mě to nerozčilovalo.
Nejdřív jsme byli v Indonéské džungli. Štěpík viděl opice, ale víc se mu líbili netopýři ve tmě. Jinak mu to nic neřeklo. Líbili se mu hodně lední medvědi. Byl nalepený na skle a nadšeně vykřikoval. Následovala vydra. Opravdu tam byla jen jedna. Ostatní byly z předchozího krmení asi přežrané a tak někdy chrápaly. Ta jedna se tam předváděla jak primadona. Nejdřív líně plavala, pak jakoby sama chytla tu mrtvou rybu a pak si s ní lehla ke splavu a pozovala. Občas jí čapla do zubů a odplavala o kus dál. Štěpík byl nadšenej.
Potom jsme byli v pavilonu brouků a podobné havěti. Trošku hnus, ale v jednom výběhu byly Komby Ušaté a i když tam byla tma, tak jsme se tam dost zdrželi. Kvůli Štěpánovi :-) Lítal z jednoho rohu ke druhému, podle toho kam běhaly nebo skákaly ony. Potom jsme šli směrem na Žirafy a cestou jsme viděli, že se staví nový pavilon pro Slony a Hrochy. Bude obrovský a dostaví se za rok. Tak půjdeme zase.
U Žiraf byl nával, ale Štěpík se probojoval k plotu a chvíli se díval. Takhle shora mu to asi nepřišlo, ale kdyby je viděl ze země, tak by zíral jak jsou vysoké. Zebry mu taky nic moc neříkali.
Pak jsme se vydali směrem k lanovce k občerstvení na svačinu. Cestou jsme potkali dvakrát vláček, do kterýho chtěl Štěpán nastopit neb ho už bolely nohy, jak furt lítal, ale došel až k občerstvení. Snědl a vypil co měl a my jsme se kochali panoramatama. Bylo fakt nádherné počasí. Ceny nápojů snad s vysokohorskou přirážkou. Ještě jsme viděli pávy. Toho Štěpán pozná, protože jsem mu ho kreslila 
Cestou do dolní části zahrady jsme si koupili teplou lázeňskou oplatku, která byla fakt výborná a už jsme si to metelili ke slonům. Ty Štěpána nadchli uplně nejvíc. Lehl si tam na tu zídku a zíral jak slon žere seno/slámu. Byli jsme tam asi 15min. Dokonce napodoboval způsob jakým se slon krmí, akorát s tím rozdílem, že Štěpán používal ruku. Naštěstí se mu chtělo čurat, tak jsme z toho smradu vyšli na čerstvý vzduch.
Jako poslední atrakce jsme zvolili lachtany a tučňáky. Lachtani se Štěpánovi líbili už minule a tak je zase vydržel pozorovat dost dlouho. Ale tučňáci pobavili všechny. Byli zrovna uvnitř a jejich ošetřovatelka jim čistila ty kameny a domečky. Někteří byli zalezlí a nekoukli ani kousek, ale hodně jich bylo u vody. Jakmile se však ošetřovatelka vzdálila a oni měli volný přístup k díře směr venkovní výběh, tak se tam jak stádo hnali. Srandovně chodí. Jakmile se tam zase objevila, tak museli směr voda a to se jim nechtělo. Chvíli byli zahnaní na samí okraj k vodě a to fakt vypadalo jakoby balancovali mám skočit / nemám skočit :-))) Všichni jsme je povzbuzovali, tak dělej skooooč. Štěpán taky. Hop hop. Poooď, tady, hop. A neskočil tam ani jeden. Pak sežrali svačinu a v téhle činnosti pokračovali dál.
Cesta autobusem na metro byla dost peklo:( Uplně ale uplně narvanej. Ten další na tom nebyl asi jinak. Při odchodu čítal počet návštěvníků 10 500 ! Takže není divu. Naštěstí mě nějaká paní pustila sednout. Nevím jestli kvůli mému těhu nebo jí bylo líto Štěpána. Ještěže se mi na ten klín vejde. Pak jsme jeli metrem na Hlavák a jelikož nám jel z Hlaváku akorát vlak domů, tak jsme přesedli do klidu na vlak a byli doma natotata.
Štěpán všechno uchodil sám !!! Ani jednou jsme ho nenesli a ještě běžel !!! z vlaku domů a doma lítal a jezdil na motorce !!! Kde se v něm ta energie bere, to nechápe. My jsme padli za vlast !!!
Výlet skvělej !!!
