Štěpán 3,5 roku
Štěpánkova statistika ve třech a půl letech:
Váží 20-21 kg jak kdy, měří 104 cm. Zuby všechny. Řeč je stále ve stádiu vývoje, ale už vcelku zdatně hovoří hatlapatilkou. A pusu nezavře. Vynechává první hlásku či první slabiku. Nejdou mu nějaká písmenka, takže některá slova totálně zkomolí. Ale rodina mu rozumí. Ve školce se snad naučí lépe.
Štěpána hodně baví zpívání a některé písničky už zdatně zpívá se mnou - některá slova a vcelku zvládá i melodie. Oblíbené písničky: Kočka leze dírou, Jaro, Černé oči, Včelí medvídci (všechny), Prší prší, Pec nám spadla, Měla babka, Já ne to ty, Šel zahradník....a další. Pouštíme si písničky i v autě a to si zpívá taky. Básničky mu moc nejdou a nebaví ho. I tak jsme na něj náležitě pyšný. Miluje čtení pohádek a vyprávění podle obrázků co je co a jak co funguje apod. Oblíbené čtení před spaním je z nové knížky "Povídej pohádku" - O Smolíčkovi, O koblížkovi, O Červené karkulce apod. Další oblíbená pohádka je Mašinka s panáčkem Woody (oba díly), zejména ta, kde si Méďa zraní nožičku:-) Štěpán rád počítá: eden, da, tři, čtyži, pet, sest, sedum, sm, evet, eset! To poslední zařve:-) Na dobrou noc říká "dobrou noc ať tě blechy štípou ELOU OC! Opět to poslední zařve:-) Ví kde je vlevo a vpravo, co je mokrý a co suchý, nahoře a dole, úzký a široký...
Štěpán je zdatný chodec a ujde nebo ujede i 6 km různým terénem. Umí hledat houby a už některé pozná. Houby Mňam a houby Fuj. "íbek a abka" :-) V lese říká básničku: "houbo houbičko, kdepak jsi? Já si tě najdu, strčím tě do košíku, odnesu si tě domů, doma tě očistím a pak tě sním"!. Je legrační jak to tou svojí řečí huláká po lese:-)
Chodí spát bez plenky, ale abych nemusela pořád prát a v noci ho převlékat, tak mu před spaním dám plenku, ale většinou je suchá. Motivací pro něho je odměna, na kterou do rána zapomene, takže to švindluju pusinkou. Štěpán pořád chodí spát v 8 večer a budí se po 8 ráno někdy v 9. Po obědě spí už jen zcela vyjimečně. Občas se mi podaří ho zahnat s knížkou a čajem. Čaje v lahvi se zatím nechce vzdát, ale mě to nevadí, alespoň má pitný režim. Právě si procházíme obdobím "kakao" a žádá si ho několikrát denně - zkouší to na mě syčák jeden :-) Takže ho má jen ráno. Přes den si dá rád půl litru kefíru. Jogurty mu moc nejedou, občas ty "nezdravé" Kostíci:-) Miluje rohlík s marmeládou, koblížky z Lídlu, rajskou s kolínkem, řízek, hráškovou a porkovou polívku s houstičkou, knedlíčky, rýži...samé dobré věci:-))) Docela se zlepšil s jídlem, že už každé neodmítne a vezme na milost i maso. Dneska snědl lečo pač jsme mu řekli, že bude mít sílu a taky že hodně vyroste a přeroste Davida. To je jeho kamarád na chalupě, kterýmu je 5 a Štěpán k němu hodně vzhlíží. Mezi jeho největší kamarády patří Pepa, Adam, Ondra a mezi kámošky Verunka a Monička. Štěpán je na ostatní děti hodný, ale vzhledem k věku má pocit, že všechno je "MOJE" a všechno co mají ostatní tak musí mít taky. S čímž dost bojujeme a dost často ho peskujeme! A doufáme, že z toho brzo vyroste!
Štěpán je moc šikovný na sport. Jezdí výborně na kole-odrážedle, skáče na trampolíně, háže, kope a chytá balon, zkusil badminton. Bohužel nemáme moc šanci učit ho plavat, skákat a potápět se v bazénu. Snad to někdy dožene. Oblíkat a svlékat se umí sám, ale dost často nechce a dělá scénku nebo zůstává v pyžamu dokud ho nevypeskuju:-) Čurat chodí venku na kámen a už se mu daří držet si pinďu sám:-) Jo a sám si čistí zuby a docela správně. Taky je velký pomocník na zahradě. Umí zalévat, vozit kolečko, nandavat lopatou, držet pilu, nosit dřevo apod. Všechno co dělá táta nebo děda, tak musí dělat taky.
Štěpán prvně vyzkoušel střelbu ze vzduchovky, jízdu na poníkovi, házení šipek na terč, lovení ryb z kýblu, jízdu na koloběžce, stříkání z hasičské hadice, skákání v nafukovacím hradu atd.
Štěpán je moc hodný na Vojtu. Chodí ho kontrolovat, když spinká, když mu vypadne dudlík, tak mu ho nasazuje a když spolu usínají v ložnici, tak mu "zpívá" písničku. Nežárlí na něho! Dost mi pomáhá, ale nenutíme ho, zeptáme se jestli chce a když jo, tak ho necháme to udělat a pak ho moc chválíme.
