ZOO
Naprostou náhodou jsme se 13.5. vydali do ZOO. Náhodou proto, že jsem v sobotu byla s bandou na pivku a tam někoho napadlo, že bysme šli druhý den i s dětmi do ZOO. Absolutně jsem si nemyslela, že bych to po pár hodinách spánku zvládla, ale dala jsem to :-) A to jsem dopoledne ještě pouklízela a vařila a sbalila děti a vyslala muže lítat:-) Jsem našláplá.
Ale je teda pravda, že výlet do ZOO není levná záležitost. Vstupné dospělí 200 Kč a dítě nad 3 roky 150 Kč a parkovné 100 Kč. Takže za branou jsme byli chudší o 650 Kč a neviděli jsme ani zvíře :-)
Štěpánek od vchodu hlásil, že chce vidět tygra, gorily a želvy. Tygr ležel na zemi a spal, ale aspoň si ho Štěpík mohl pořádně prohlídnul. Z goril byl obrovsky nadšený, protože byl přímo u skla, u kterého si dvě mladší gorilky hrály a dováděly. Volal na ně "gorily" a nadskakoval jak rarášek:-) V pavilonu želv byl ale zklamaný, protože hledal želvy vodní :-) Jednu jsme našli, ale neuspokojila ho.
Ovšem tramvaj nezklamala nikoho. Štěpík si sám koupil lístky a samozřejmě chtěl je v prvním vagonku u volantu, ale tam už bylo obsazeno a pak nás překvapil, protože šel sám od sebe k těm volantům co jsou v zadní části vozu a zaujal pozici tam. To se nikdy nestalo, protože většinou spustil řev a odmítl nastoupit, raději čekal několik jízd než se k němu dostal. To je pokrok! První jízdu jel i Robin se Sabinkou a Valinkou. Robin se tam vešel vcelku dobře, horší to bylo s Petrem, protože ten má dva metry a je samá ruka samá noha a bylo vtipný ho vidět jak se souká do pidi vagonku. Co by pro svou holčičku neudělal:-)
V dětské části jak je hřiště si Štěpík vlezl do dřevěné Velryby a Hrocha. Pak se mě zeptal jestli je v ZOO žralok.
U ledních medvědů měl Štěpík záchvaty smíchu. Medvěd totiž skočil do vody a plaval k lidem, tam se pompézně otočil a plaval vzad zpátky a takhle pořád dokola. Uplně si užíval pozornosti!
Pavilon slonů není dokončený a sloni byli uvnitř, takže jsme je neviděli a to Štěpíka dost mrzelo. Než jsme odjeli, vybral si v suvenýrech malýho slona i s klama a večer s ním šel samozřejmě spát.
Žirafi jsme viděli hodně z blízka, ale Štěpána nezaujali.
Vojtíšek byl celou dobu vzhůru a nezamhouřil oka. Pozoroval lidi a když u nás bylo nějaké zvíře, tak ho zaujatě pozoroval. Na chvíli jsem si ho vzala do nosičky, že by se aspoň chvíli prospal, ale nevyšlo to. Usnul po cestě domů, stejně jako Štěpík, a pak řádil do devití večer! Štěpík si dal mlíko a šel spát už v půl 7, říkal, že ho bolí nohy, bodejď by ne:-)
Byl to velmi vydařený výllet a jsem moc ráda, že jsme šli.