Co všechno ještě dokážu
Co všechno ještě dokážu
Zjistila jsem, že mi představa porodu se vší tou příšernou bolestí až tak nevadí. Víc mi vadí fyzická omezení, která těhotenství provází. Ze začátku mi bylo nevolno a měla jsem spací nemoc. Určitě to maminky znáte. Ráno vstanete, nasnídáte se a pak byste šly zpátky do postele a nevylezly celý den? Jenže vaše ratolest chce jít ven na hřiště nebo do lesa a tak jdete a je to v pohodě. Večer zase únava. Jenže pořád to ještě jde. Netaháme ten pupek! Čím pokročilejší stadium těhotenství, tím je to horší. Ke vší únavě, nechutenství nebo naopak žravosti, se přidají ještě otoky a větší či menší břicho. V mém případě větší. A kila navíc taky nejsou zanedbatelnáL Od začátku nemáme zvedat nic těžkého, nenamáhat se, nenatahovat ruce nahoru (prý kvůli omotání pupeční šňůry), neskákat a neprovozovat rizikové sporty. Jenže na konci je to ještě horší. K tomu všemu se přidá ještě seznam toho co nejen, že nesmíte nebo byste neměli, ale také co už nedokážete. Tak třeba: předklonit se k zemi s nataženýma nohama, ležet na břichu či na zádech, umývat nádobí s rovnými zády, oholit si nohy, obléknout ponožky a boty ve stoje, uklízení se stává celodenní aktivitou, zvednout se z gauče, doběhnout autobus apod. Jenže to jsou jen aktivity omezující mě. Ještě bych zdůraznila aktivity omezující Štěpána. Tak třeba: běhání na hřišti, sezení na pískovišti, zvedání, nošení, skákání, hraní fotbalu, učení jízdy na kole z kopce – držení kola, dítěte a běhání z kopce se rovná olympijské disciplíněJ Musela jsem zrušit jízdu v klasickém nákupním vozíku, vysazování do autosedačky a na všechny atrakce na hřišti si také musí vylézt sám. Ráda bych zdůraznila atrakci „hasič“. Štěpán si ještě nevěří, takže chce pomoct. Drží se tyče, povyskočí a nohama se snaží obmotat tyč, ale pokud bych mu nepomohla, tak spadne z dvoumetrové výšky na zem jak zralá malina. Asi bych to dělat neměla, ale čert to vemJ Naštěstí máme doma sprchový kout, do kterého si v pohodě vleze sám, takže jakmile je někde vana, musím mít pomocníka. Naštěstí se ještě vejdu za volant a tak můžeme jezdit po výletech a čas nám krásně plyne. Celé to má i své výhody. Trošku se mi ten kluk osamostatnilJ A já se těším, až budu zase bezbřichá a dokážu dělat to co dřív!
Milé maminky, zajímá mě, jestli máte nějaké vtipné historky ohledně pohyblivosti v těhotenství a jak to s velkými bříšky a staršími sourozenci zvládáte Vy?
