Kojení
Kojení
Poslední tři týdny jen kojím a kojím. Nejdřív jsem měla problém s levým prsem následně pak s pravým. Začalo to zcela nenápadně. Vojta nevypil vše, co jsem mu vyrobila a to několikrát po sobě. Díky mé nevšímavosti se mléko neodčerpalo a pomalu a jistě v mlékovodech tvrdlo. Až jsem se jednou ráno probudila s bolavým prsem. Naštěstí se hned nejednalo o zánět, ale „jen“ o ucpaný mlékovod. Kojení bolelo, protože Vojta dostal mléka méně než byl zvyklý a o to silněji sál. Auau. A byl neklidný. Mně začal kolotoč – před kojením prso nahřát, nakojit, odstříkat, chladit a tak pořád dokola. Nebylo mi dobře fyzicky a ani psychicky. Mám zlaté rodiče, kteří si Štěpána odvezli na chalupu, abych měla klid a znovu se pořádně rozkojila. Zašla jsem do lékárny pro homeopatika jak na zvýšení laktace, tak na zánět – kdyby náhodou. První dva dny jsem jen pelíškovala. Tzn. ležela s Vojtou v posteli a mléko do něj cpala horem dolem a prokládala jsem to kolečkem nahřátí, odsátí, chlazeníJ Musela jsem pořád zvyšovat výrobu mléka! Jakmile se mi udělalo lépe, začala jsem – zcela klasicky – uklízetJ Jen jsem se z toho dostala, přišlo na řadu druhé prso. Ještěže jich není víc. Ale pozor, ne stejný příběh. Stalo se mi to v noci, kdy Vojta sál jakoby týden nejedl. Takže mi pod tlakem vlastně ucpal mlékovod. Udělá se na bradavce takový bílý pupínek. Má to šílený název – galaktokéla. Takže jsem si na stránkách Laktační ligy vyčetla, že to mám zkusit rozmasírovat a vymáčknout. Pokud to nepomůže je dobré puchýřek propíchnout!!! Co myslíte? Správně! Musela jsem sterilizovat jehlu a šla na to. Ještěže mi nevadí sama sobě si ubližovat. Celý jeden den mě neskutečně bolelo prso. Ucpaný mlékovod byl proti tomu legrace. Důležité je, že po 14 dnech útrap jsem zvítězila a kojím dál. Heslo mé laktační poradkyně je: „Kojení je radost“ J Když jsem se pídila po tom, proč se tohle děje, když vlastně správně přikládám, mléka mám akorát, jsem klidná matka atd atd… Tak mi laktačka řekla, že se mi muselo stát něco po psychické stránce. Třeba něco, co mě rozčílilo a pořád si to v sobě nesu. Bingo! Konflikt se švagrovou se stal tři dny před prvním problémem. To prý odpovídá času, který je u kojení potřeba. Všechno totiž trvá 2-3 dny, např. než zvýšíme/snížíme laktaci, psychické změny apod. Nechci to házet na švagrovou to opravdu ne, nemám být tak senzitivní, ale fakt je, že to u mě spustilo spíš lítost nad chováním mé tchýně. Která se nikdy nestaví jako nezaujatý hráč, ale vždy je na straně své dcery. A i když jsem si myslela, že to všechno vím a ve své hlavě to neřeším, tak podvědomí je mocné! Další možností je prostě to, že kojení druhého dítěte je po všech stránkách jiné. Už totiž nemá na starosti jen miminko, ale i starší dítě, které má vždy spoustu požadavků zrovna v době kojení. Matka nemá příliš času na odpočinek a sama na sebe. Má více práce v domácnosti. A všechny tyhle a další aspekty se hromadí a hromadí. A poslední možností je, že jsem si to celé zavinila sama. Asi tak dvě měsíce zpátky jsem začala vynechávat své milované sladké a nahradila ho zeleninou, přestala jsem sladit a začala jsem chodit cvičit. Zhubla jsem a i to může mít na tvorbu mléka vliv. Hlavní je, že mám po problémech a podařilo se mi znovu rozkojit! Kojení miluju, miluju Vojtu a vím, že mateřské mléko je to nejdůležitější co mu teď můžu dát! Laktaci zdarJ
