Místo kde žiju
Místo kde žiju
Narodila jsem se a bydlím celý život v Praze. Stejně tak můj muž. Oba jsme měli možnost na víkendy a na prázdniny jezdit na venkov. Já na chatu na Křivoklát a on k babičce kousek za Prahu. V Praze jsme bydleli v paneláku a nijak jsme tím netrpěli neb jsme o víkendech vyrazili na vzduch a do přírody. V zimě jsme byli za pohodlíčko a teplíčko v paneláku rádi J Oba jsme se při svých večerních debatách o společném bydlení shodli, že ideál je větší byt a na víkendy a prázdniny jezdit na chalupu.
Asi před osmi lety naše rodina koupila chalupu v Jižních Čechách, necelou hodinku a půl od bytu. Takové to klasické jihočeské stavení s velkou zahradou a stodolou. Chalupa je na strategickém místě – u hospody, u obchodu, u hasičárny a u obecního úřadu J Nejdříve jsme zde trávili své dovolené a teď když jsem na mateřské, trávíme tady celé léto. Můj muž pracuje ve školství, tak jsme tady celá rodina. Můj tatínek se sem už skoro odstěhoval. Sice již čtvrtým rokem rekonstruujeme a pravou dovolenou tak neznáme, ale jsme tady šťastní. A co teprve děti, které jsou celý den na vzduchu. Vojta v kočárku a Štěpán všude J lítá po zahradě s balonem, se sekačkou, s kolečkem, hraje si na písku, skáče na trampolíně, svačí u domečku a přitom je za chvíli doma. Ven a dovnitř chalupy chodí dle potřeby. To v paneláku nejde.
Naučil se tady spoustu užitečných věcí, třeba zalévat kytky a záhonky, opékat buřtíky apod. Je do pomáhání celý zapálený. Když už máme zahrady dost, chodíme do lesa na houby, jahůdky, maliny, ostružiny a dívat se na zvířátka. Máme tu i chovný rybník, kam chodíme krmit ryby a jiný rybník, kde jsou dvě kačenky. Jsou tady dva statky s koňmi. Kamarádka má ovce, které krmíme suchým chlebem. V naší vesnici mají chalupu hlavně Pražáci a Písečáci a je tady hodně mladých lidí s dětmi. Často se navštěvujeme, a tak Štěpán není celé léto sám, ale každý den si má s kým hrát. Jakmile je ošklivé počasí je to na vsi těžší. Kromě chalupy není kam jít a není co dělat. V Praze nasedneme do auta a jedeme třeba do mateřského centra, ale tady je všechno daleko. Velkou výhodou života na vsi je levnější provoz. Nejsou tady nákupáky, v kterých se dá hodně utratit. Tady máme jednotu s omezeným sortimentem a stačí nám to. Nutností považuju vlastnit auto, bez něho si život na vsi nedokážu představit. Autobus sice jezdí, ale jen třikrát denně, o víkendu jen jednou plus v neděli jeden „pražák“.
Život na vesnici je fajn, ale nevím jestli bych zde dokázala žít celoročně. Jak jste na tom Vy maminky, které na vesnici bydlíte trvale?
