Návrat domů
Návrat domů
Přišlo na nejhorší. Je tady konec prázdnin a i my jsme se museli nuceně vrátit do Prahy. Myslela jsem si, že tyhle prázdniny budou delší a zase utekly jak voda. Kéž by šel zastavit čas. Začínám mít depku z blížící se zimy! Za chvíli budou Vánoce! I to miminko mi roste před očima. Už by se chtělo přetáčet na bok a začíná si tam nebezpečně házet nožičku.
Můj starší syn je na chalupě šťastný a má jediné štěstí, že tyhle události ještě nechápe. Že nechápe jak je to na chaloupce lepší a že tady se na nás zase navalí samé povinnosti. V den odjezdu jsme Štěpánovi řekli, že zabalíme kufry a pojedeme domů do Prahy. Chvíli koukal a pak si šel sbalit do batůžku svoje hračky. Také umyl s tatínkem auto a kočárek. Společně nanosili kufry. Všichni jsme se divili, že se nám kufry vejdou do auta, kolik toho bylo. Každý jednu tašku a Vojta ještě Pampersky. Balení je věc, kterou fakt nemusím. Nevím proč, ale jsem z toho nějak nervózní. Jak to poskládat, abych na nic nezapomněla a aby se oblečení nepomačkalo. Štěpán si sedl do sedačky a byl připraven. Ven ho už nikdo nedostal. Dokonce mu babička nabízela, že kdyby opravdu chtěl zůstat, tak může. Já jsem chtěla mooc. Štěpánek skoro plakal, že chce jet domů. Cestu jsme prospali. Zase jsem usnula prvníJ. Vyhrávám skoro pokaždé. Náš tatin s námi nechce jezdit, protože na něj zbyde řízení. Jak mě nebaví balit, tak vybalovat mě baví moc, to je šup šup. Lednice a špajzka zely prázdnotou, tak nezbylo než jít ještě nakoupit. Doma jsme před odjezdem totiž všechno zlikvidovali. Štěpík chtěl jít se mnou a dokonce si vzal batůžek, aby mi pomohl s nákupem. Vojtu jsme nechali tatínkovi, který mezitím uklidil celý byt. Obě děti usnuly, jako když je do vody hodí. Asi je ten přesun unavil. Nás to unavilo také a nejhorší na tom je, že nám zase začne běžný životní koloběh. Já budu s dětmi celé dny sama, manžel v práci a o víkendech se sotva rozkoukáme a začne další týden. Neubíjí Vás to někdy?
Když jsem si večer sedla a přemýšlela, co všechno musím dohnat a zařídit napsala jsem si seznam: zubař, pediatr, kyčle, ortopedie – Štěpán, kožní, kadeřnice, pedikúra, obvolat státní školky, do kterých nás nevzali a připomenout se, okouknout soukromou školku, vybrat kroužky na první pololetí, koupit bačkorky, boty – já, navštívit kamarádky… Ale co hlavně? Začít cvičit! Tak mi držte pěsti!
