Podlaha
Bydlíme v paneláku, já i manžel celý náš život. Všichni víme, že paneláky nejsou dobře izolované, ale až do dneška jsem si nemyslela, že je to tak hrozné. Když jsme rekonstruovali náš byt, rozhodli jsme se dát všude, kromě předsíně, plovoucí podlahu. Věděli jsme, že je hlučná, ale zvolili jsme kvalitnější a ještě jsme pod ní dali Hobru – což je lepší izolace než Miralon. Bývala bych si dala koberec, ale mám alergii na roztoče a prach a sama jsem nechtěla, aby moje děti ten prach zbytečně dýchaly. Jenže jak se ukázalo, byla to chyba. Měla jsem dát třeba kvalitní lino. Ale kdyby chyby. Takže máme plovoučku, jsem s ní spokojená jen, co se týká údržby. Jinak je studená, hlučná a klouže. V bytě, kde bydlíme několik let, nebydlel nikdo a byl v něm naprostý klid. Sousedé pod námi si zvykli. Po našem nastěhování už klidu moc nemají a zlobí se. Poprvé přišli a zvonili minulý rok. Prý zvonili, my jsme nikoho neslyšeli, tak volali tchánovi, který byl na víkend pryč, že je tady strašný hluk, a že jsme jim neotevřeli dveře. Zvonili samozřejmě na byt tchána. Když jsem je potkala, omlouvala jsem se, že to chápu, ale že s tím nic moc neudělám, protože Štěpán je malý, ale že se budu snažit, aby byl od 19 hodin trochu klid. Po 17. hodině Štěpána učíme, že nesmí dupat, házet, bouchat, a tak dále, protože ten pán pod námi se zlobí a přišel by si stěžovat. Ale je malý, odkývne to a za chvíli o tom neví. Já ale opravdu nechci svoje dítě šikanovat kvůli sousedům, kteří v baráku vyvěšují cedule o rušení nočního klidu a zachování tichých víkendů! Dodržování klidu vyžadují večer po 20. hodině a v sobotu a v neděli celý den! To znamená, že bychom snad nesměli ani vysávat?! A co teprve, potřebujete-li něco přivrtat. Jelikož manžel chodí v týdnu domů pozdě, a o víkendu jezdíváme pryč, tak nemám už delší dobu pověšený nový obraz! Protože, když na to čas vyjde, je pozdě nebo moc brzy! Dneska přišla sousedka. Zeptala se mě, jestli vím, že bydlím v paneláku, že ten hluk je hrozný, a že to má každý den. Měli jsme zrovna návštěvu. Kluci si dvě hodiny hráli v dětském pokoji a pak chvíli, asi 20 minut, byli v obýváku a sem tam jim spadlo auto a sem tam popoběhli. Bylo 19 hodin, když zazvonila! Zeptala jsem se jí, co tedy mám asi dělat. Prý mám děti okřiknout :-). Asi neměla děti :-). Pravděpodobně si myslí, že bych je měla naučit levitovat nebo je obalit do folie či přivázat k židli! A vadí jí všechno. To, že v noci pouštím vysavač (Vojtíšek má skoro pořád rýmu), že dupeme, že jede myčka a další a další. Že vlastně celý den slyší hluk a že je to strašné. Rozčílila mě do běla, protože přes den je v práci a je doma až od 17 hodin. Moje děti chodí spát v půl osmé a předtím od 18 hodin koukají na pohádky nebo dělají, hlavně kvůli sousedům, tiché činnosti. Takže jsem byla nepříčetná a ještě půl hodiny po jejím odchodu zralá na panáka! Ale kvůli nim si byt opravdu předělávat nebudu!
