Příprava na sourozence
Příprava na sourozence
Čas se krátí, příchod brášky začíná být blízkou realitou. Druhé těhotenství uteklo jako voda. S prvním se dny táhly a teď nestíhám sledovat, jestli je středa nebo pátek. Rozlišuju akorát úterý, kdy je syn ve školičce a víkend, kdy je manžel doma.
Mému synovi jsou tři roky. Je to zlaté dítě. Ovšem ze začátku nás v tom pěkně vykoupal. Myslela jsem, že to nemůžu přežít. Přes den miláček v noci hysteráček. Tříměsíční kolika nás trápila měsíců šest.
S oznámením o novém přírůstku jsme neotáleli. Proběhlo to přirozeně a od té doby vše děláme dle pocitu, a jak si myslíme, že to náš kluk zvládne. Štěpán už viděl „tety“, které mají v bříšku mimi a tak jsme mu brzy řekli, že maminka má taky v bříšku miminko. Myslím, že to ze začátku nechápal, ale po zeptání co má maminka v bříšku odpovídal „mimi“. Hodně pomohlo setkání s tetou Kikinou, která v té době byla těsně před porodem. V době kdy jsme jí navštívili naposledy měla dokonce porodní bolesti. A teď už Štěpán vidí, že teta bříško nemá a místo bříška má doma miminko. Nechci ho přeceňovat, ale myslím, že to pochopil :-)
Kdykoli jsme spolu ve sprše, tak „mimi“ myje houbou a když po obědě odpočíváme, tak bříško pohladí a řekne, že mimi spí. Jakmile bráška kope, tak ho Štěpík hubuje, že mámě dělá bebí. Jednou Štěpán položil ucho na bříško, aby zjistil co bráška dělá a on mu uštědřil fakt velký kopanec do tváře. Trochu se divil, na tváři výraz „páááni“ a pak řekl „mimi tytytyyy“ J
Dnes jsme jeli kolem porodnice v Krči. Vyprávěla jsem mu, že když se mimčo mamince do bříška už nevejde, narodí se v téhle porodnici a pak si jej maminky berou domů a tam je krmí mlíčkem a dávají mu pempersky. Chápavě řekl „ano“ J Uvidíme, jestli mu to pochopení vydrží!
Jaké máte zkušenosti s přípravou na brášku/sestřičku Vy?
