Jdi na obsah Jdi na menu
 


Těhule

Těhule

Byla jsem těhotná dvakrát.  A stačilo. Klidně bych šla znovu rodit, ale na těhotenství nevidím nic nádherného.  Většina holek říká, že těhotenství pro ně bylo nejkrásnějším obdobím. Pro mě ne. Nejkrásnější bylo vidět dvě čárky a pár týdnů se unášet zvláštním pocitem, že ve mně roste nový život.  Nový človíček. Jaký bude? Bude zdravý? Holka nebo kluk? Jak bude vypadat? Komu bude podobný? Bude hodný? Všechny tyhle otázky jsem si pokládala. Ale od začátku až do konce jsem byla děsně vystrašená. Se Štěpíkem kupodivu méně. Nevím jestli to bylo nižším věkem nebo nevědomostí do čeho jdu.  Téměř jsem si nepřipouštěla komplikace a rizika. U Vojty jsem byla skoro hysterická!

Se Štěpíkem jsem byla 5 měsíců doma. A bylo to znát J Přibrala jsem 27 kg, každý měsíc 3kg! Na konci jsem se valila jak balvan. Ujížděla jsem na sladkém. Nepravidelná strava a nedostatek pohybu se na mně dost podepsaly. A věřím tomu, že to mělo vliv i na mimino a jeho fyziologii. Štěpík je hypermobilní – laicky řečeno – gumový.  V prvním těhu jsem ujížděla na ovesných vločkách s rozinkama a banánem, jablkama, čokoládou, pletencem s pekanovýma ořechama, chlebem s medem…prostě samé zdravé věci J Nevolnosti jsem měla pouze ráno cestou do práce. Musela jsem si na cestu připravit svačinu J Teplý čaj a chleba s něčím a svačila jsem v metru. Jiné nevolnosti mě nepotkaly. Hned zkraje jsem natekla po celém těle a na konci těhotenství jsem byla strašně zavodněná,pálila mě žáha a nemohla jsem spát a místo spaní jsem v noci jedla. Čokoládu a na ní dvě pastilky Renee J Naštěstí jsem téměř většinu kil vykojila a vychodila.

S Vojtou jsem zažila jiné těhotenství. Bylo mi špatně 5 měsíců. Sice jsem nezvracela, ale můj jídelníček byl pěkně omezený. Bohužel jsem musela vařit pro Štěpíka, tak jsem se musela překonat a vydržet to. Pít jsem mohla jen čaj pro těhotné nebo černý či zelený a perlivou vodu. Vadilo mi mléko. Měla jsem „zdravé“ chutě:  maso, mrkev, jablka, jogurty a zelenina. Pamatuju si, že jsem týden jedla jen šopák.  Zkraje těhotenství jsem měla pořád příšerný hlad a i v noci mi kručelo v břiše. Chodila jsem si dělat zdravý sendvič. Sedla jsem si v kuchyni s čajem a sendvičem a když jsem se nasvačila, šla jsem si lehnout do ložnice s knížkou a čekala až se Vojta vyřádí a já konečně usnu. Obvykle to trvalo 2-3h! Díky tomu jsem přečetla několik knih. Přibrala jsem 15kg. Bývala jsem šíleně unavená a spala bych za pochodu. Štěpíkovi jsem povinně zavedla polední klid. Buď jsem mu četla pohádku a u té jsem pravidelně usínala. Nebo jsem mu pustila DVD a spala jsem vedle něj na gauči J Štěpík se díval, občas mi něco řekl, občas mě přikryl a nechal mě odpočívat. Mám zlaté dítě! Ale obecně jsem měla více pohybu. Každý den jsme se Štěpíkem chodili ven a ušli několik kilometrů. Znovu věřím, že to mělo vliv. Vojtík je svalnatý a má pevné držení těla. Třeba je to vážně tím, že jsem jedla zdravěji a víc se hýbala. Co myslíte Vy? Máte s tím nějakou zkušenost?

V obou případech jsem se cítila tlustá, ošklivá, nemotorná a bála jsem se, že už nikdy nebudu vypadat normálně. Už jen obléknout si kalhoty a ponožky bylo ke konci těhotenství skoro nemožné. Oba kluky jsem přenášela. Štěpána 5 dní, Vojtu 12 dní. Takže jsem si to „trápení“ ještě prodloužila. Když jsem slyšela, že některým ženským po porodu chybí břicho, napadlo mě něco o blázinci! Mně ten obrovský pupek vůbec nechybí! Jsem ráda, že mám miminko u sebe a když mám chuť dám si Vojtu na bříško a cítím se naprosto báječně a spokojeně. V mém případě už nikdy nechci být těhotná, ale klidně půjdu znovu rodit J Pocity po porodu jsou totiž naprosto jedinečné a ty mi budou chybět!

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář